Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude. (Einstein Albert)

Jak jsem usínala podle návodu

14. října 2018 v 11:32 | Celestina |  Grafomanka obecná
na netu jsem četla návod vojáků, jak s jistotou rychle usnout. Včera jsem to vyzkoušela....
První věc kterou musíte udělat je, hodně pohodlně si lehnout. Ok. Druhá, uvolnit postupně všechny svaly, každou buňku. To mi šlo tak dobře, že jsem pak z polštáře musela sesbírat vypadané vlasy.

Poslední a nejtěžší část se týká uvolnění mysli, po které do dvou minut přijde spánek. HAHAHA.

Článek radil tři metody:

A) představit si, že ležíte na lodi pod širým nebem bez mraků, která se plaví po tichém a klidném jezeře:

Ležet v loďce se neslučovalo s mou pohodlnou polohou. Koukat do modré oblohy bez brýlí, které si na noc samozřejmě sundávám je nepříjemné. Zavřela jsem tedy oči. Během následující hodiny mi hlavou prošel seznam tísíce živočišných druhů, z nichž většinu ještě moderní věda neobjevila, kteří se prohání pod loďkou, ve které zcela jasně chyběl jakýkoliv, život zachraňující, pohon.
Odebrala jsem se tedy, s náběhem panické ataky, na břeh...

B) Představit si, že ležíte uprostřed černého pokoje na černé sametové houpací síti:

Bože, černý pokoj mi rozbuší srdce sám o sobě. Ležet v mé komfortní poloze v houpací síti je nemožné. Buď se udusím nebo si zlomím páteř...A samet? Tuší autor, jak strašně se na něm člověk potí? K tomu jeden dva přechodové návaly a strávíte zbytek noci ve vaně. Nicméně, snažila jsem se. Představa pohupování byla tak reálná, že se mi chtělo zvracet.

C) po dobu deseti sekund si opakujte: "nemysli", nemysli, nemysli, nemysli....."

jak si můžu nemyslet, když myslím na nemysli? To nejde. Navíc mě brzo začala běhat hlavou, kromě nesmyslnosti toho požadavku, stará dobrá jazykověda. Uvědomila jsem si, že se jedná o sloveso jednotného čísla, způsobu rozkazovacího, že jde o větný ekvivalent a že by asi za každým "nemysli" měl být vykřičník...

Neusnula jsem po dvou minutách, ani po hodině. Vyluštila jsem dvě sudoku, našla si na e-shopu moc pěkný přehoz na postel a pak ... nevím. Vzbudila jsem se o půl deváté ráno, tedy o celé čtyři hodiny později než normálně. SUPER!
 

Sirup z červené řepy

8. října 2016 v 13:30 | Celestina |  Kulinománie - speciál

Co o červené řepě říká Wikipedie:

Obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnuvlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku

Na asi 1 1/2 litru sirupu potřebujeme asi 4 středně velké řepy, oloupané, nahrubo nastrouhané. V hrnci je zalijeme vodou, pěkně po její okraj.
Rozvaříme, přecedíme a vymačkáme všechnu šťávu.
Přidáme 1 kyselinu citrónovou, 1 - 1 1/2 kg cukru a provaříme.
Komu chuť čisté řepy nejde příliš pod nos, doporučuji přidat malinové aróma nebo vymačkanou čerstvou malinovou šťávu. Případně hotový čistě řepný sirup naředit v libovolném poměru se sirupem malinovým.

 



Sprcha

9. září 2016 v 17:26 | Celestina |  Grafomanka obecná
Dolezla jsem neskutečně zpocená z práce a těšila se do sprchy.
Jenže ouha, pes má zase od kočky počuranej pelech, tak ho raděj hned strčím do pračky. Pelech. Pes čumí z pod kredence a kočka syčí na vitríně, kam má zakázáno lozit. Sakra, nemám prášek...nevadí, stejně musím skočit do obchodu, vezmu to jedním vrzem a sprchu si dám pak. Dovlekla jsem nákup: dvě tašky jídla, pět kilo steliva a prášek samozřejmě ne. Nevadí. Půjčím si. Tak, už se to pere. Teď ale do sprchy nemůžu, moje pračka občas potřebuje první pomoc, tak nebudu riskovat. Umyju zatím to nádobí a vyluxuju. Pytel ve vysavači je přeplněnej a jak jsem ho chtěla vyndat, bouchl mi na chodbě. Do prčic! Umeju zem. Ještěže jsem se nesprchovala.
Pračka doprala. Vytahuju molitanovej pelech a přemýšlím, kde všude je rozházená kosmetika, která neustála ždímání...
Už abych vlezla do vany, začínám se lepit...
Jak dávám pelech na balkon, vidím ty polomrtvý bylinky a seno, které bylo ještě nedávno surfínami. Když už jsem jak to prase, vyklidím truhlíky, vysypu hlínu, zaliju co vypadá, že se ještě sebere, znova vyluxuju a skočím s tím pytlem odpadu k popelnici.
Začíná se smrákat. Za chvíli půjdu venčit psa, to nemá smysl lézt teď do vany. Ach jo. Vyvenčím psa, nachystám večeře, uklidím kuchyň. Zatímco ve stoje spásám chleba, zavře se mi do koupelny starší syn. Rozestelu si, sednu jen tak na okraj postele a obraz se mi pomalinku rozmazává... Klimbám. Než se seberu, je v koupelně druhé dítko...Když se ráno před pátou vzbudím tak, jak jsem večer odpadla, nezbývá mi, než se modlit, aby tekla teplá voda. Hned jak z koupelny uklidím kočičí hovno, už mi sprchu nikdo nevezme. ;)

Další články


Kam dál