"Jaro!"
"Jaro !!!" ozývalo se na ulici. Zvědavě jsem vykoukla z okna,
Březen 2011
Doubravka puberťák
17. března 2011 v 8:41 | Celestina | ZvířetníkDoubravka roste, už tolik nežere, mnohem víc řádí, mnohem víc vyžaduje mazlení, je závislá na Kryštůfkově přítomnosti, ovládá Ejminku, objevuje vyvýšená patra bytu a vříská za vchodovými dveřmi, protože TAM ještě nebyla.
Doprovází nás do koupelny, kde stojí na umyvadle a sleduje, jak si čistíme zuby, miluje rozestýlání postelí a kdykoliv může, vkrádá se do pokoje Vojtovi, aby mu tam dělala chaos.
A tady jsou dvě videa z oblíbených aktivit toho našeho pantera:
Když maminka stoná....
16. března 2011 v 14:12 | Celestina | Vážně i nevážně o Marťanech a Venuších... vlastně tím dává najevo, jak je slabá, nedokonalá a sobecká. Já se snažím nekazit si dny něčím podobným, ale zhruba jednou za rok mě skolí střevní chřipka (nebo se prostě z toho všeho pos...) a jednou za rok, zjara, kašlu jako starý tuberák. Zpravidla po dlouhých týdnech pečování o nachcípané potomstvo...Jako právě teď. Navíc v době jarních prázdnin!
Kandovánky
14. března 2011 v 17:08 | Celestina | Kousek žvance, hezky česky.Mandarinky, pomeranče, citróny, zázvor.... Co se doma najde. K tomu 30 dkg krupicového cukru a 150 ml vody.
Narozeninové
11. března 2011 v 14:06 | Celestina | Grafomanka obecnáBudu mít narozeniny a mám přání. Je svým způsobem velmi neskromné, ale vyslovit ho musím.
Přála bych si, aby ti, kteří mi chtějí nějaký dárek dát, pohlédli do svého svědomí a jestli tam najdou byť jen malilinkatou možnost, jak alespoň na chvíli ulehčit život našim zvířecím spoluobyvatelům, aby to udělali.
Všechno ostatní "lidské" mě totiž poslední dobou nějak "nebere".
To mi stačí. Děkuji.
Domácí tvaroháček
3. března 2011 v 12:04 | Celestina | Kousek žvance, hezky česky.Je to trošku objevování Ameriky, ale nevadí. Někomu možná tento typ přijde vhod.
Vzhledem k cenám za mléčné výrobky, vzhledem k jejich spotřebě u nás a vzhledem k mlsnému jazyku některých mých dítek, musela jsem chvilku zkoušet co s čím zkombinovat, aby chuť domácího krému byla co nejpodobnější tomu prodávanému. Barvu jsem se ale ani nesnažila "doběhnout" a bez výčitek jsem si ji ušetřila na velikonoční kraslice.
Zde hledá 
