Sklidily jsme poslední lehátko a peřinky a děti zasedly ke svačince.
Najednou se ozvalo štkaní: "Já jsem někde ztratil zoubek..."
"Jaký zoubek? A kdy jsi ho ztratil?"
Chlapeček nevěděl. Prostě mu chyběl v pusince zoubek a on ho nemohl dát večer zoubkové víle pod polštář.
A to byl, jak jsme všichni museli uznat, velký problém.
Znovu jsme vyndaly lehátka, protřepaly peřinky a polštáře, všichni velcí i malí po kolenech prolezli celou hernu i koupelnu, ale zoubek nikde.
Už jsme se chystaly losovat, která z nás dospělých obětuje nějaký svůj zub, když se ozvalo:
"Jé, tady jé !!"
A opravdu. Malinká levá dolní jednička seděla zabořená v nakousnutém chlebíčku a malý chlapeček zářil spokojeností.
************************************************************************************************************************************
Zde hledá 
