Když jsem na skalách hlídala čtyři piráty, aby nespadli mezi kluzké balvany, aby se nezranili a nenaglgali slané vody, když jsem kolem nich neustále poskakovala jako ovčácký pes, dělala jim zábradlí a mosty, samozřejmě mi ujela noha a místo ladného žbluňknutí botičkou do vlahého písečku, jsem se pořádně a trapně vymáchala.
Jednu nohu jsem až po stehno zabořila mezi šustry, druhá mi zůstala kdesi v luftě a celé tělo včetně hlavy se odporoučelo do vody.
Kromě toho, že jsem se docela potloukla, že jsem pobavila všechny přítomné, vymáchala jsem si foťák i mobil. Ten foťák, který kuckal a škytal a nefungoval každé ráno, jelikož naznal, že v noci bylo "vlhko". S děsem a obavami jsem ho vysoušela a opečovávala a on se smiloval a dovolil mi dofotit dovolenou. Po návratu jsem fotky stáhla a téměř přesně v tom okamžiku navždy zemřela paměťovka. Dodatečně se jí tedy omlouvám za utopení a dodatečně jí velmi děkuji, že mi dovolila naše zážitky přenést do tepla pokoje.
Díky paměťová kartičko.
Odpočívej v pokoji.
Odpočívej v pokoji.

Jo tak takhle to bylo... Z tebe to taky leze jak z chlupatý deky. :)))