Abychom jen netleli v kempu (což by mi ovšem nečinilo nejmenší problém), vybrali jsme si zájezd nejopěvovanější - Mořské jeskyně.
Plavba podél pobřeží byla úžasná, bouřka, která nás zastihla studená a jeskyně samotné? Fantastické.
V Peschici jsme nastoupili na výletní loď a já slupla kinedryl.
Vypluli jsme za hezkého počasí vstříc parádním mračnům... 
...a samozřejmě jsme mokli...
Naštěstí se přiblížila první jeskynní ochutnávka a my se na chvíli schovali před deštěm.....
Další jeskyně se jmenovala "Dvě oči"
Fascinovalo nás, s jakou grácií kormidelník manévroval v úzkém průjezdu. Kdybych se měla do takové ďůrečky trefit s autem.... hmm... 
Pršelo vytrvale, tak jsme pozměnili program a zakotvili u restaurace, kde jsme počkali na lepší počasí.
Zleva je naše "malá velká " delegátka, kapitán lodi Matheo, kormidelník Nicolas a plavčík "hezoun".
Dítě se nade mnou smilovalo a jednou mě vyblejsklo na památku.
Na této pláži jsme strávili asi hodinku... a trochu jsme blbinkovali se záběry.
...Lachtan se i čvachtal...
A pak se plulo dál.
Mořská jeskyně lásky
Jeskyně Sta barev
a další jeskyně....
A tady je jasně vidět slavná podobizna.....
"Padre Pio, svým jménem Francesco Forgione se narodil 25.5.1887. Byl to stigmatizovaný mnich, který žil v klášteře v San Giovanni Rotondo. Uměl zázračně vyléčit nemocné, kteří byli považováni za nevyléčitelné. Padre Pio zemřel v roce 1968 ve věku 81 let. Dodnes je znám v celé Itálii."
..................... vidíte ji? NE?! Ale ano, protože jinak se loď nehne ani o milimetr. My to pochopili asi po deseti minutách. Potom jsme zavzdychali, obdivně pokývali hlavami a plulo se dál.....
Na otázku, co nám tato scenérie připomíná, řekli všichni chlapi, že ženská ňadra. Omyl! Jsou to rozevřená křídla racka... Italové jsou romantické duše
Tak tohle jsou dva nejdražší hotely na pobřeží. Noc vyjde na cca 350 euro. (To bych nedala ani kdybych je měla nazbyt.)
A ten kovový bílý paskvil v popředí, je názorná ukázka, jak zbohatlíci przní krajinu. Vybudovali si přímo do skály výtah, aby se jim neunavila pěstěná kopýtka. Já bych možná jako bonus k pobytu nabízela vyhazování do moře přímo oknem....
U každého brdku jsem se dozvěděli nějaké informace typu, jaký otisk který svatý právě tady udělal, kdo tady tráví dovolené a pod. Bylo to zajímavé, ale přiznám se, byla jsem plně zaměstnána svým houpajícím se žaludkem. A kochala jsem se! 
Třeba tuhle hlavu pijícího koně jsem viděla i bez upozornění.
Sledujte, kdo je za kormidlem ... 
Na zpáteční cestě vyzval kapitán všechny středně velké děti ( a dvě urostlé prsaté blondýnky), aby si trochu zamanévrovaly...
Dopluli jsme zpět v pořádku, spokojení a namlsaní úchvatnými scenériemi. Pobřeží poloostrova je opravdu překrásné.
Jeskyní jsme viděli šest nebo sedm, ale břeh byl poset různými vstupy, prohlubněmi a průplavy.
A blížíme se zpět k civilizaci. Tímto zařízením se loví čerstvé ryby kdykoliv si zákazník poručí...
A to je letos z Gargána všechno.
Zbytek si necháme v paměti a ve vzpomínkách a budeme si to přebírat ve snech za dlouhých zimních nocí.
******************************************************************************************************************************
SV | 20. srpna 2012 v 14:16 | 
Zde hledá 
Prima výlet. Jen nevím, jak by se mi líbila za hluboká voda pod lodí... :)
Btw, moc hezky jste blbinkovali na pláži. :)))