Grafomanka obecná
28. dubna 2013 v 17:33 | Celestina
Konečně začalo jaro. Krásně zpocení, v tílku a šortkách jsme se zájmem sledovali, jestli na holých větvích vyrazí listí...Jaké bude léto? Možná bude deštivé, sem tam se snížkem, mezitím čtyřicítky a kdoví, třeba i polární noc. Těším se.
Protože mám pořád mnohem víc práce, než volného času, tak se v tom "volném" čase věnuju jen domácnosti. Cpaní prádla do pračky, umývání oken nebo luxování vysavačem s ulomenou trubicí jsou bezpochyby zajímavé činnosti, ale těžce se z nich plodí "článek". Asi proto tady poslední dobou přibývají jen recepty...
Nejúžasnější dubnová novinka je jistě narození mé překrásné neteřinky Amálky, nadělené si k narozeninám mé sestřičky.
Aby se ale neřeklo, že tady na Celestíně jen vařím, přikládám pár obrázků z "běžného " života.
U nás doma se slavily narozeniny mého Prostředního synka:
31. března 2013 v 8:02 | Celestina
29. března 2013 v 6:56 | Celestina
28. března 2013 v 16:11 | Celestina
" Uplet jsem si pomlázku, hezčí je, než z obrázku.
Všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám.
...Vyplatím tě maličko, abych dostal vajíčko...." 
28. března 2013 v 16:06 | Celestina
20. března 2013 v 20:40 | Celestina
Tuhle nádheru nám namaloval mráz přímo na chodník. Musím přiznat, že se mi šlo brzo ráno do práce radostněji. Našlapovala jsem opatrně nejen, abych na náledí neuklouzla, ale aby ta paráda ještě chviličku vydržela. Sluníčko ji pak nemilosrdně vymazalo a snad už konečně předalo žezlo tomu pravému jaru.
7. března 2013 v 22:51 | Celestina
Tak jsem se zase spoustu věcí naučila. Jistě, odborník je zná a možná by mi je i řekl, kdybych se zeptala. Kdybych věděla předem, nač se ptát. Ale jsem tvrdohlavec a tak se učím vlastními pokusy.
O některé kousky mé "koupelnové ameriky" se ráda podělím:
1) smalt z kůže NEJDE umýt. Mysle-li jste si to kdy o vteřinovém lepidle věřte, že smalt je mnohem trvanlivější.
2) na silikon nechytá krycí barva
3) lak chytá na všechno a krásně lepí vlasy ke stěně, když se snažíte vecpat do nějaké milimetrové mezery a vytřít ji štětcem.
4) NIKDY nevěřte, že to velmi drahé lepidlo, které vám vnutí jako to jediné a pravé na těsnění bude fungovat. Nebude. Popaple všechno, nepůjde odškrábat, ale těsnění nepřilepí. Skončíte u vteřinového, tubička za 7 Kč.
5) jediná kachlička, kterou byste potřebovali odtrhnout nenásilně a pokud možno bez narušení podkladu bude držet. Překoná všechny vaše mírumilovné snahy a po čase ji radostně umlátíte majzlíkem klidně i s kusem chodby.
6) NEVĚŘTE, že ten křížový přepínač, který vám prodavač elektro vyhledá v regálech elektro JE křížový přepínač. NENÍ. Zjistíte to s elektrikářem v neděli před obědem, když budete mít odpojenou elektřinu v celém bytě a minimální chuť vyrazit někam do města sehnat pravý křížový přepínač.
7) v hobbymarketu vyhledávajte podle intuice prodavače, kteří mají alespoň trochu tušení, co prodávají. Ti ostatní vám budou akorát zdlouhavě předčítat štítky pod jednotlivým zbožím a mizerně skrývat vlastní údiv nad tím, co všechno tam safriš mají. Jediné co se jim povede bude zvýšení pocitu, že jste blbec.
8) kočky a psi pouští chlupy tak, abyste je museli z nové malby vyšťárat šroubovákem a pak pracně zapaplávat rýhu.
9) dítko vyzkouší, jestli to ještě lepí, přestože mu říkáte, ať na to FAKT nehrabe. Jeho otisk a kus DNA bude věčnou památkou na novém obkladu.
9) nehty nebudou to jediné co nové koupelně obětujete....
10) když zbývá už jen opatrně nasadit kryt světýlka pod stropem, přestane fungovat. Problém nebude v žárovce, ale v nějakém drátečku, ke kterému se dostanete pouze za použití hrubé síly....a můžete začít nanovo....
11) nakonec to ale za to rozčilování stojí.........................fakt. 
23. února 2013 v 19:00 | Celestina
31. prosince 2012 v 10:32 | Celestina
byly bílé, ač být neměly... a nebylo to nehezké
28. října 2012 v 11:55 | Celestina
15. září 2012 v 15:39 | Celestina
Dovolte mi pozvat vás na návštěvu k jedné mé přítelkyni. Vlastně vás zvu zatím na novorozenecké oddělení, protože její právě vylíhnutý blog, slibující úžasnou sbírku postřehů, poznatků, zajímavostí, fotek a neopakovatelných průpovídek nastřádaných po návštěvách našich hradů, zámků a jiných pamětihodností, teprve začíná žít.
Vím, že příprava článků, zpracování témat i obrázků potřebuje svůj čas. Budeme trpěliví a natěšení, protože moje přítelkyně oplývá laskavým humorem, citlivým fotografickým okem a úžasnými znalostmi.
A protože vím, že zásob na vyplnění blížících se dlouhých zimních večerů má plná šuflata, určitě si to nakonec parádně užijeme.
Takže uložte si jako já tento odkaz a nezapomeňte nakukovat. Místo jízdenky vám ke každému výletu postačí hrnek kávy. 
**************************************************************************************************************************************
3. května 2012 v 17:04 | Celestina
7. dubna 2012 v 19:17 | Celestina
31. března 2012 v 8:33 | Celestina
Každá hodina má smysl.....
18. března 2012 v 16:15 | Celestina
10. března 2012 v 19:05 | Celestina
Pátek 9.března....
Tak a už by mělo být jen teplo...
3. března 2012 v 19:54 | Celestina
Byli jsme se podívat na naši nově zrekontruovanou hvězdárnu. Návštěvu jsme zahájili roztomilou pohádkou ve velkém planetáriu a potom se přesunuli do přírodovědného exploratoria, kde je instalována interaktivní expozice s názvem Příběh Sluneční soustavy.
Nabízíme malé nakouknutí a určitě vřele doporučujeme všem zvídavým kamarádům a kamarádkám.
5. února 2012 v 17:32 | Celestina
Před polednem jsem si vzala od šéfové podepsanou propustku a vyrazila k lékaři. Bylo mi opět děsně, za posledního půl roku už asi po stopadesáté.
S vědomím, že jsem tak přeplněná chemií, že mi doktorka asi kromě úsměvu a středověkých bylinkových receptur zřejmě nijak nepomůže, jsem si kolem hlavy omotala šálu a ruce zabořila do kapes. Cestou jsem skočila domů naházet na talíř oběd nemocnému dítku a nasměrovala se k poliklinice. Po zdražení jízdného jsem ani nepomyslela, že bych si tu jednu zastávku zpříjemnila v tramvaji.
V čekárně byla spousta lidí a taky jeden z mnoha sousedů. Seděl zhroucený na židli a tvářil se mrtvolně. Svěřil se mi, že dnes kvůli návštěvě lékaře zůstal raději z práce doma, teprve před hodinou byl schopen vstát z postele a půl hodiny se snažil nastartovat to zatracený zamrzlý auto. No a teď aby tady seděl mezi těma otravnejma lidma....
Vzala jsem si pořadové číslo a s klidným svědomím seběhla do přízemí do samoobsluhy nakoupit. Ušetřím si další cestu odpoledne....
Vrátila jsem se do čekárny a trpělivě sledovala pomalý pohyb příchozích i odchozích.
Když jsem nakonec vyšla z ordinace s dalšími antibiotiky a povzbuzujícím poplácáním po zádech, že si klidně kdykoliv mám přijít pro další neschopenku, protože by mi fakt asi prospěla (výplata za ni by nás ovšem katapultovala mezi bezdomovce), navlékla jsem na sebe zase všechny protimrazové komponenty a šla ojíněnou cestou zpět k práci.
Na parkovišti před domem právě podupával onen umírající soused. Se stále stejným bolestným výrazem mi sdělil, že ho čeká ještě šílený zákrok, vypálení téměř půlcentimetrové bradavice na malíčku levé ruky a tak si asi vezme do konce týdne neschopenku. Chudák!
Naklapala jsem zpět na tři hodiny do práce a celou dobu se nemohla zbavit myšlenky na emancipaci, rovnoprávnost a podobné hovadiny. Nebo je to "vo něčem jiným? " ... No nejsem já divná?
22. ledna 2012 v 16:15 | Celestina
20. prosince 2011 v 7:05 | Celestina
13. prosince 2011 v 6:48 | Celestina
26. listopadu 2011 v 10:13 | Celestina
Stály jsme se spolužačkou u výlohy drogerie a s otevřenou pusou obdivovaly vystavené baňky. Pár krabiček leželo mezi stříbrnými střapci, mezi mýdlovými krabičkami a dvěma druhy prášků na praní. Za nimi byly lahvičky s voňavkou a utopenou fialkou. Měly fantastickou barvu, ještě fantastičtější odér a já jimi obdarovávala své bližní. (jistě byli nadšeni. ..) Tehdejší výloha se nemohla rovnat s těmi dnešními, už proto, že zboží bylo mnohem, mnohem míň, ale přesto ve mě zanechala nesmazatelnou, hlubokou vzpomínku.
Nemohla se rovnat, protože byla stonásobně krásnější.
25. listopadu 2011 v 21:35 | Celestina
7. července 2011 v 19:23 | Celestina
Bez komentáře, jen tak.
K poslechu a fantaziím, k utlumení stresu, klidnému usínání, pohlazení na duši, ke vzpomínkám, k pomazlení..... Jak se komu zlíbí.
Hlavně, ať se líbí......
19. června 2011 v 23:14 | Celestina
24. dubna 2011 v 20:10 | Celestina
Upletu si pomlázku,
hezčí je, než z obrázku.
Všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám.
Než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko...
11. března 2011 v 14:06 | Celestina
Budu mít narozeniny a mám přání. Je svým způsobem velmi neskromné, ale vyslovit ho musím.
Přála bych si, aby ti, kteří mi chtějí nějaký dárek dát, pohlédli do svého svědomí a jestli tam najdou byť jen malilinkatou možnost, jak alespoň na chvíli ulehčit život našim zvířecím spoluobyvatelům, aby to udělali.
Všechno ostatní "lidské" mě totiž poslední dobou nějak "nebere".
To mi stačí. Děkuji.
20. února 2011 v 9:39 | Celestina
Včera byl zase večer k pohledání. Měla jsem fakt chuť na nějakou srandu, na zábavu, na legraci. Tedy na zábavu jiného typu, než je: "Mamí, von mě zase říká moulo!!" Nebo: "Jé, Doubravka zase vosoplila zeď..."
Když pominu Jamese Bonda, což je snímek srandovní od začátku do konce, hlavně scéna, kde si defibrilátorem zachraňuje život, aby mohl hned pokračovat v akci, neslibovala obrazovka skoro nic. Až v noci na dvojce, japonský snímek, označený jako komedie.
3. února 2011 v 15:27 | Celestina
Já ne. A po přečtení jsem zjistila, že jsem chlap....
29. prosince 2010 v 10:15 | Celestina
Terakotová armáda Prvního čínského císaře dorazila do Brna.
21. prosince 2010 v 16:56 | Celestina
Taje. Čekala jsem na Kryštůfka před školou, kopajíc do hromádky sněhu tak dlouho, až se pod ní objevil malý otvor kanálu......
3. prosince 2010 v 14:05 | Celestina
Tak jsme ji s Kryštůfkem dovlekli, a už můžou začít opravdové přípravy.....
30. listopadu 2010 v 15:16 | Celestina
...se zpožděním a ztuha. Prostě mi chybí energie, kterou jsem si nestihla dobít v létě, protože léto nebylo. Odhaduji, že tempem, které jsem schopna za mimořádného úsilí vyvinout, bychom mohli Štedrý večer stihnout někdy kolem desátého ledna. No co. To je ještě furt zima, tma ve čtyři a bohužel i sníh. Takže všechno, co dělá vánoce vánocemi. Ne?
26. listopadu 2010 v 22:13 | Celestina
Stará francouzská píseň se zmiňuje o stromku s hořícími svíčkami....
Alsaský lesní řád z roku 1561 dovoloval každé měšťanské rodině uříznout si v městských lesích jednu jedličku za účelem vánočním...
Tohle je sice smrk, ale nevadí....
24. listopadu 2010 v 6:59 | Celestina
"A stalo se, když tam byli, že se jí naplnily dny, kdy měla porodit. I porodila Syna prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila do jeslí..." (evangelium sv.Lukáše)
22. listopadu 2010 v 5:11 | Celestina
Kdo to je? Znáte je vy? Jsou něčím zajímaví? Proč o nich píši?
Protože všichni mají v čase adventu i povánočním své svaté zastoupení a je škoda si nepřipomenout, co se o nich v literatuře praví....
9. září 2010 v 9:17 | Celestina
libé zvuky divočiny - průchod ryzí člověčiny..........
24. srpna 2010 v 12:18 | Celestina
5. srpna 2010 v 12:31 | Celestina
Občas doma nacházím drobné změny. Nejmladší rád zdobí interiér, přesunuje doplňky a dekorace. Většinou nacházím mezi vázičkami cínové vojáčky v bojových uskupeních, sem tam plyšáčka, dopravní značku nebo nějaké fakt super auto. Někdy se ale nestačím divit......
24. července 2010 v 20:58 | Celestina
23. července 2010 v 21:25 | Celestina
povídání o lásce, toulky překrásnou krajinou, napětí, dobrodružství... ?
Čtete rádi?
17. července 2010 v 7:53 | Celestina
Při vydatné snídani, jogurtu, pečivu, mocca cremu s mlékem (nejedná se o alkoholický nápoj, ale o povzbuzující bombu) misce borůvek, ovesné kaši, broskvičce, moštu, trošce kuřecí šunky a mozzarelle, jsem narazila na poněkud znechucující článek zabývající se ženskými oblými tvary.
6. července 2010 v 10:23 | Celestina
holt musím koupit další, s jinou stupnicí. Mám teplo ráda a klidně budu teploměry kupovat každý týden nové. Jen když se rtuť pořád udrží pěkně nad nulou
16. června 2010 v 19:38 | Celestina
16. června 2010 v 19:30 | Celestina
6. května 2010 v 20:34 | Celestina
3. května 2010 v 21:49 | Celestina
3. dubna 2010 v 20:25 | Celestina
Na Velký pátek mě v čajovně navštívila kouzelnice. Nebo možná víla? Vědma? Čarodějka?
Kdo ví. Zřejmě to ani nebyla náhoda.
6. března 2010 v 14:07 | Celestina
Šťabajzna a sedm prcků:
Kdesi v gébišu lajfčila jedna švigrmutra. Byla škaredá jak noc. Jebáka na skobě a fajky jak glajzy do pekla. Prostě tutová fazóna.
24. února 2010 v 13:21 | Celestina
Nejmladší chytl střevní virózu, která nám tady s velkou vehemencí řádí. Prozvracel chudáček asi patnáct hodin, dva dny ležel jak placka, pak se otřepal a vstal. Jak jsem ho opečovávala, bylo mi úzko z jeho ztracených kil. Bříško propadlé, nožičky jak zápalky, tvářičky rudé..
Ale protože jsem ženská malicherná, mé druhé já mi našeptávalo:
Safra, taky by mi neuškodilo trošku zhubnout...
Zde hledá 
